Buddhismus existuje více než 2 500 let. Nezná dogmata a zákazy. Pracuje s lidskou zralostí, kritičností a již získanými životními zkušenostmi. Ukazuje principy, podle kterých funguje svět, a umožňuje ho tak prožívat bohatším a zajímavějším způsobem. My na Západě se velmi dobře vyznáme ve vnějším světě, věda a technologický rozvoj nám dávají ohromné možnosti. O vlastní mysli se toho však moc nedozvíme. Buddhismus je nadčasovým učením o podstatě mysli a podmínkách, které tvoří naše prožívání. Cílem buddhismu je plný rozvoj potenciálu těla, řeči a mysli pro dobro všech.
Příběh Buddhy
Historický Buddha Šákjamuni se narodil zhruba před 2600 lety v královské rodině, v tehdy vysoce rozvinuté kultuře severní Indie. Byl obklopen přepychem a dlouho neznal nic než radost. Když však ve 29 letech prožil nevyhnutelnost stáří, nemoci, smrti a pomíjivosti, opustil palác a rodinu a rozhodl se najít cestu, která vede k nadčasovým hodnotám. Ve 35 letech rozpoznal absolutní podstatu mysli, která je jako prostor, nesložená, nezrozená a neomezená a projevuje se jako neohroženost, nepodmíněná radost a všezahrnující láska. Jinak řečeno, zjistil, jak se věci mají. Po dosažení osvícení Buddha následujících 45 let učil. Jeho učení se postupně stala hlavním duchovním směrem v mnoha východoasijských zemích. V současné době buddhismus inspiruje nezávislé lidi z řady západních zemí, kteří chtějí pracovat s vlastní myslí a jejichž počet neustále roste.
Učím, protože vy a všechny bytosti
— Buddha Šákjamuni
chcete být šťastní a chcete se vyhnout utrpení.
Učím, jak se věci mají.
Buddhistické cesty
Buddha předal rady a pokyny pro tři druhy lidí. Ti, kteří se chtěli vyhnout vlastním problémům, používali učení Malé cesty o příčině a následku a neexistenci já (skt. théraváda). Ti, kteří chtěli být užiteční druhým, dostali učení Velké cesty o moudrosti a soucitu (skt. mahájána). Ty, kdo měli důvěru v buddhovskou podstatu všech bytostí, učil Buddha Diamantovou cestu (skt. vadžrajána). Právě buddhismus Diamantové cesty je nyní na Západě nejrozšířenější formou Buddhova učení. Je určen samostatným nezávislým lidem s nadbytkem, kteří Buddhu vnímají jako někoho, kdo zcela rozvinul potenciál, který mají i oni sami.
Meditace
V buddhismu meditace znamená „spočívání bez úsilí v tom, co je”. Jde o vědomou práci s myslí, která vede ke vnímání skutečnosti s nadhledem a bezprostředně z úrovně prožívajícího vědomí, které je podobné prostoru. Díky tomu je možné fungovat stabilním a uvolněným způsobem ve všech situacích, radovat se z těch pozitivních a do těch těžších vstupovat se zájmem a s motivací se něco naučit. Nejúčinnější metodou Diamantové cesty je meditace na realizovaného učitele, při které se přímo identifikujeme s osvíceným stavem mysli. Meditace se skládá ze dvou kroků. V prvním se soustředíme na meditační formu a ve druhém s ní splýváme.
Karma z pohledu buddhismu
Karma je zákon příčiny a následku. V buddhismu se učíme vidět své prožitky jako následky svých dřívějších myšlenek, slov a činů, aniž bychom hledali jiného „viníka“. Chybí tu jak osobní, tak morální nátlak. Proto je možné začít pracovat s myslí teprve ve chvíli, kdy je člověk dostatečně samostatný a zodpovědný sám za sebe. Sami tak začínáme vědomě zasévat příčiny štěstí. Jelikož karma je přirozeným během příčiny a následku, a ne pevně stanoveným osudem, je možné příčiny, které ještě nedozrály v něco rušivého, změnit.
Karmapa
Karmapa je považován za první vědomou inkarnaci realizovaného učitele (tib. lama) v Tibetu. Karmapové jsou hlavou linie Karma Kagjü od roku 1110. Mají zásadní význam pro přenos a transparentnost učení. Šestnáctý Karmapa opustil Tibet v roce 1959 po čínské okupaci. Zajistil zachování linie Karma Kagjü, když se rozhodl přenést znalosti o podstatě mysli do moderního, západního světa. Současný 17. Karmapa Thinle Thaje Dordže se narodil v Tibetu v roce 1983. Na jaře 1994 odešel z utlačovaného Tibetu do svobodné Indie, odkud nyní navštěvuje celý svět, včetně České republiky.
Linie Karma Kagjü
Karma Kagjü je jednou ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Linie přímého ústního odkazu je založená na blízkém vztahu mezi kvalifikovaným učitelem a otevřeným žákem. Meditace na realizovaného učitele nebo učitelku mohou přinést přímý prožitek podstaty mysli. Metody používané v linii Karma Kagjü předával historický Buddha Šákjamuni svým nejbližším žákům. Později je rozšířili indičtí a tibetští mistři meditace, jako byli Padmasambhava, Tilopa, Náropa, Maitrípa, Marpa a Milarepa. Ve 12. století předal první mnišský držitel linie Gampopa učení prvnímu Karmapovi, který díky svým vědomým znovuzrozením udržel učení živé až do současnosti. Držitelem této nepřerušené linie odkazu je dnes 17. Karmapa Thinle Thaje Dordže.